Před pěti lety tu vyšel článek o hledání statku na Ždáni. Není ovšem statek jako statek. Jak se později ukázalo (resp. pan Pavelčík prozradil), statek Zdáňský, známý pod tímto jménem je jiné, rozlohou řádově větší stavení...

Tentokrát šlo všechno jako na drátkách.

Kde začít? Asi u počítače – podchytit pár náměrů na mapách z oblíbeného serveru kontaminace.cenia.cz a konfrontovat s mapovými fondy dobového katastru. Takže standardní postup na pár odpoledních minut...

K vodě se vydávám navečer, venku je hnusně, prší a je vlhká kosa - žádnej šlágr. Na Ždáni je po sezóně - dalo by se říct, že tam chcíp pes. Vlastně se ukázalo, že tam chcípla srna a to doslova. Místo k zahájení ponoru jsem si vybral z pláže u hospody se slunečníky (podle map se jevilo jako vhodné pro odečet azimutu a orientačních bodů). Na pláži jsou zazimovány houseboaty a mezi nimi na břehu leží smradlavá mršina v hlubokém stádiu rozkladu. První dojem – velkej pes, ale kopítka a zuby nakonec prozradily malou srnu. Celkem ekl... Nacházím si raději místo opodál, kudy se mi oblečenému do cajků půjde dobře do vody. Zároveň se potmě nepřerazím o lana napnutá mezi loděmi. Pár metrů odchylky od původního plánu nehraje takovou roli...

Ponor bude zajímavý quest na orientaci - pod vodou je nekonečná písčitobahnitá planina bez orientačních bodů. Bývalá stráň nad statkem se v podstatě rozkládá po celém jižním břehu Ždáně. Kompas - striktní azimut 120° a odhad hloubky vyčtený z vrstevnic katastrálních map. Lokalita je asi o deset metrů výš než předchozí budovy, vychází zhruba na 31 metrů a protože je asi o 1 metr podstav Slapské nádrže zaokrouhluji na 30 m. V kombinaci se vzdáleností odhadovanou kolem 300 metrů to nebude zas tak triviální úkol. Nezbývá než pečlivě kontrolovat směr po celou dobu plavání.

Plán: intenzivnější kopání 15-20 minut na hloubku a kolem 30 metrů se pokusit vpravo i vlevo několik minut hledat. Pak návrat stejnou cestou zpět, případně doladit podle nastalých okolností – zatím samozřejmě neodhadnu, co mě čeká.

Plynový rozpočet by měl s přehledem vyjít na tuplák na zádech. Zpravidla s sebou brávám do stage ještě nějakou kyslíkovou směs nitroxu na vysycení, na kterou zároveň přehrávám funkci zálohy při soloponorech v menších hloubkách. Řikám tomu minimalizace hazardu :-) Ani tentokrát nepředpokládám jiné její využití, ponor je dostatečně mělký.

opoznámkované materiály vytištěné z internetu

Viditelnost je naštěstí stále velmi dobrá – na dosvit slibné 3-4 metry. Ve špatné viditelnosti bych se na hledání asi vykašlal.

Ponor probíhal dle plánu. Cestou ještě křižuju jakousi terénní nerovnost – odhaduju na starou cestu. Ve třiceti metrech se nade dnem poněkud zvedá kal, ale pořád jsou vidět na dosvit slušné 2-3 metry. Odbočení vpravo nepřináší výsledek, po dvou minutách se otáčím a dalších 5 minut hledám na opačné straně. Ve 25. minutě nacházím v hloubce 30 metrů první rozházené kameny (příjemná změna po půlhodině v poušti) a pokračuju dál stejným směrem . Nacházím celkem mohutné zdivo. Členité zděné podezdívky se ničím nevymykají slapskému standardu. Sem tam nějaký sklepní otvor a po chvíli i nález sklepení. Nápad se do sklepa kouknout zavrhuji - všímám si o pár metrů dál propadlého stropu! Další ohledávání velmi rozsáhlých rozvalin mě zavádí o dva metry výš, kde se mi zdá, že další zdiva budov definitivně končí.

Pro návrat si upravuji mírně azimut. Přiostřím ho ke 280°. Nad statkem asi v 15 metrech vplouvám do poměrně mohutných křovin. Dříví je všude, o samotě mi to není moc příjemné – nerad bych se zase někde zamotal do vlasců, tak raději opouštím větve na levý okraj a odhaduji, že se přiblížím k původní sestupové cestě.

slepá mapa oblasti po upgradu

Na mělčině mám ještě neobvyklé setkání s metrovým (!) candátem. Takovej kapitál se na Slapech hned tak nepotká. Spí, přeměřuju si ho na „rybářské rozpažení“. Ale narozdíl od rybářů si nevymýšlím. :-)

Vynořuju se asi 5 metrů od místa zanoření, což je příjemná třešnička na dortu – nemusím se nikam vláčet a ještě jsem si tím ověřil, že kompas maká...

Ponor na Ždáňský statek dopadl hned napoprvé úspěšně, což se za daných podmínek nestává zas tak často. Určitě je zajímavým místem, nejen svojí velkou rozlohou, ale právě i jako tréninkový challenge.

DrKozel © říjen 2015