Aloha,

aktivně se potápím od roku 99. Potápěním jsem doplnil další koníček - cestování, tedy ať jdu, jedu nebo letím kamkoliv, vždy se snažím zjistit, zda by někde v „okolí“ nebylo nějaké vhodné místo pro zanoření. Postupem času jsem zjistil (jako mnoho jiných), že není důležité mít výstroj za statisíce, ale hlavně pod vodou něco vidět… prostě podle mého názoru pod vodou platí „čím větší, tím lepší“ a je mi úplně fuk, zda při tom dýchám vzduch, nitrox nebo klidně nějaký namixovaný svinstvo…

Asi každý, kdo začne nebo začal s potápěním, prochází vývojem, kdy hledá nová a vzdálenější místa k potápění a tak diverskej vývoj dle mého je u každého podobnej: domácí lomy a přehrady – Chorvatsko – něco ve středomoří – Egypt – a dál už je to jen otázka času a peněz. Tak snad pokud lenost dovolí, připíšu něco článků z potápění na Bali, v Izraeli, Mosambiku, Panamě atp…

A proč LUCKY DIVERS? Osobně si myslím, že dajvink je všude hlavně o penězích (kurz, výbava, cesty) a nějak mi v posledních letech začal chybět jakýsi „kamarádský táborový duch“ a ten LD zatím bohudík mají … A druhý fenomén - Bodul… dřevěná potápěčská loď plná diverů (samo i diverek), která tak jak klikatě objíždí Dalmátské ostrovy, tak stejně snuje předivo osudů lidí na palubě, to vše důkladně prošpikováno dekoponory, krásnými večery, infantilními hrami, stokrát opakovanými historkami … :O).

Petr Vyšanský
Advokát v Praze